Minulý týden mi přišla obálka plná dopisů, které mne rozesmutnily, ale také potěšily. Hlavně mi psaly, abych se vrátila...takže...voda tam stále teče, sprchy sprchují, matrace jsou na místě, jedno kolo stále jezdí, to druhé jezdí také, ale asi úplně někde jinde, neboť si ho „půjčil“ jeden chovanec, který na něm ujel z domova...snad kolo i jeho najdou.
To nás pomalu přivádí k transportu v Keni, o kterém bych vám chtěla napsat. Keňa je velká země a přeprava je více než nutná. K tomu se používá letecká doprava, ale tu si může dovolit jen málokdo a v Kakamega (oblast s cca 1,5 mil. obyvatel) byla letištní hala velká jako naše kuchyň (a ta není jako mošnovská!), dráha s posekanou trávou a pasoucí se krávou...(jen občas).
